Konečně v lese

Tak jsme tu s prvními zprávami z terénu, zatím spíše cestovními. Po dlouhém letu jsme úspěšně přistáli v Manile. Mým cílem bylo se co nerychleji dostat na ostrov Bohol


Ovšem nakonec jsme se rozhodli pro dopravu lodí, jednak kvůli zážitku z celodenní plavby, jednak kvůli nadměrné bagáži, která by ve filipínském letadle zcela jistě neprošla. Ovšem loď nejezdí každý den a tak nám vybyly v Manile dva dny volna. Jedním z nejhezčích zážitků byla návštěva místního oceanária, zejména díky tomu, že nás nechali pohladit si a nakrmit rejnoka. Pak už následovala celodenní plavba na ostrov Cebu. Spali jsme na otevřené palubě, sami mezi filipínskými rodinami, zažili jsme sluníčko i liják a popovídali si s místními o všem možném. Na Cebu jsme se sešli s kolegou Bonnem Aure a navštívili Univerzitu San Carlos. Společně jsme včera večer konečně dorazili na místo do stanice v Corelle na ostrově Bohol. Tohle místo bude našim domovem pro příštích šest měsíců a vzhledem k milé společnosti místních myslím, že se nám tu bude líbit. V pátek nastal ten dlouho očekávaný den. Hned ráno jsme měli možnost díky šikovnosti místních průvodců spatřit první nártouny v polootevřené voliéře. Našli jsme jedno mladé zvíře, dospělého samce a dvě samice. Jelikož nártouni jsou noční zvířata, na další obchůzku terénu jsme vyrazili až se setměním. V tu dobu se nártouni ozývají vysokými pískavými zvuky, které jsme také zaslechli. Cestou zpět se na mě usmálo štěstí a objevila jsem v lese u cesty dvě obrovské oči. Tenhle tvoreček nás nechal na sebe koukat téměř patnáct minut ve světle čelovky předtím, než zmizel.

Leave a Reply