Po měsíci v terénu

Měsíc v terénu uběhl jako voda
Po příjezdu na lokalitu jsme si postupně začali připravovat půdu pro následující průběh projektu. Jak jsme vás již informovali, pro tuto oblast neexistuje žádná podrobnější mapa. Proto jedním z prvních kroků bylo zmapování okolí stanice pomocí GPS. Zatím máme zachycenu okolní síť cest, cestiček a stezek. Poté, co chytíme a označíme jednotlivá zvířata, budeme moci pokročit s podrobnějším mapováním. Dosud totiž není známé přesné místo, kde se odchyt podaří.

Činili jsme se také s další částí projektu a to je výzkum akustické komunikace nártounů filipínských. Každý den pilně chodíme nahrávat. Nártouni filipínští se ozývají ne zcela pravidelně, ale nejčastěji kolem soumraku, což je 18. hodina. Vokalizace nártounů filipínských dosud nebyla detailněji studována a nám se již během našeho působení podařilo zachytit několik typů signálů od jedinců jednak v polootevřené voliéře, jednak volně žijících v okolí stanice.

Konečně nadešel den, kdy je vše připraveno k odchytu zvířat. Vysílačky, které budeme zvířatům nasazovat kolem krku, však bylo potřeba poněkud upravit. Zejména nevyhovující byla dlouhá a silná anténa, která by mohla pro ně být nebezpečná. Díky šikovným ručičkám Luboše Peškeho již máme první vysílačky upraveny a otestovány. Další krok bude na našem spolupracovníku Carlitu Pizzarasovi. Se svou přezdívkou tarsier man je zde nejzkušenějším člověkem, který nám pomůže s odchytem nártounů. Doufáme, že již zítra bude první z nártounů nosit naši vysílačku.

Leave a Reply