Nártouní mládě narozené v ochranářském centru na Filipínách slaví rok

matka s mládětem v divočině, ilustrační foto – foto Milada Řeháková

4. květen byl vyhlášen jako mezinárodní den nártounů. Nártouní mláďátko narozené loni v ochranářském centru na Boholu, které vzniklo v rámci Projektu Tarsius, slaví první narozeniny. Je to obrovský úspěch. Pojďme se společně s RNDr. Miladou Řehákovou, vedoucí Projektu Tarsius, podívat, co vše za ním stálo a co všechno se díky tomu podařilo zjistit.

„V roce 2012 jsme v Bilaru na ostrově Bohol v rámci Projektu Tarsius začali s budováním komplexního ochranářského centra pro nártouny filipínské ve spolupráci s místním ochranářským centrem Habitat Bohol. Na zelené louce, tedy bývalé farmě, za dva roky vyrostla prostorná voliéra poté ještě jedna menší, které naši zaměstnanci a dobrovolníci postupně vyladili, osázeli potřebnou vegetací a připravili pro příchod nártounů. Prvním našim obyvatelem se stal našim fanouškům již známý sameček Julius, pojmenovaný podle našeho dlouholetého spolupracovníka, který je právě nejlepším lovcem v okolí. Teď už samozřejmě loví jen pro nás J. Jeho partnerkou se stala o tři čtvrtě roku později Nina. Naši nártouni v sobě našli zalíbení a my jsme doufali v úspěšný odchov. Nártouni filipínští se rozmnožují sezónně. Páření se odehrává v období kolem října až prosince, jinak žijí dospělí nártouni povětšinou samostatně. Proto i my jsme se tímto inspirovali a nártouny spojili koncem října. Brzy bylo pozorováno páření a krátce na to začala Nina samce odhánět. Proto jsme je opět oddělili a doufali, že spojení přinese kýžený výsledek. Tedy mládě. Nártouni jsou zvířata, která se jen s velkými obtížemi daří chovat v lidských podmínkách a doposud se nepodařilo je úspěšně množit. My jsme proto byli napjatí, jestli se nám úspěšný odchov podaří v našich podmínkách, které do co největší možné míry simulují prostředí, které nártouni obývají v přírodě. Bohužel, po půlroční březosti Nina sice porodila, ale mládě jsme našli mrtvé, pravděpodobně uhynulo během porodu. Nártouni se rozmnožují sezónně, pro ten rok tedy byly naše naděje ztraceny a museli jsme se o další odchov pokusit až následujícího roku. To jsme také udělali. Opět na podzim byli nártouni spojeni, pozorováno páření a samice zabřezla. Po zhruba půl roce nastal dlouho očekávaný okamžik. Jak nám ukázaly záznamy z fotopastí, 30. dubna 2017 nártouní samička Nina porodila zdravé mládě. Je to obrovský úspěch nejen v rámci Filipín, ale také v rámci světové zoologie, protože nártouni filipínští nejsou úspěšně chování a množeni v žádné zoologické zahradě. O to větší je naše radost, když můžeme nyní oznámit, že nártouní mládě oslavilo své první narozeniny. V minulosti totiž drtivá většina mláďat narozena v lidské péči umírala záhy po porodu, další pak během prvního roku života.

Můžeme tak říct, že další kapitola našeho působení v rámci Projektu Tarsius dopadla úspěšně. Pět let snažení a zúročení zkušeností z předchozího několikaletého výzkumů nártounů v přírodě přineslo své ovoce. Celé ochranářské centrum převzala začátkem roku plně pod své vedení spoluzakládající organizace Habitat Bohol (Wings of Serenity). Naše zkušenosti a doporučení jsme za Projekt Tarsius předali a budeme je samozřejmě sdílet i s dalšími chovateli, aby už nedocházelo k žádným zbytečným úhynům těchto ohrožených zvířat.

Pojďme si tedy shrnout, co vše jsme se díky založení ochranářského centra o nártounech dozvěděli? Zjistili jsme, jaké podmínky potřebují, abychom je vůbec dokázali udržet při životě. A to je potřeba zdůraznit, protože velká část zvířat umírá hned po odchycení do lidské péče. Nártouny jsme úspěšně chovali a rozmnožili na prostoru 17 m2, osázeným hustou vegetací. Velmi důležité je pravděpodobně klima, na Filipínách je poměrně stálá teplota a vysoká vlhkost. Jako potravu potřebuje jedno zvíře 20-40g hmyzu – zejména cvrčků, kobylek, ale jedí také moučné červy, pavouky, vážky či kudlanky. Zjistili jsme některá data o jejich chování, která by jen obtížně byla pozorovatelná v přírodě a také potvrdili některá již dříve pozorovaná fakta – např. délku březosti nebo způsob péče o mládě, kdy mládě matka přenáší v tlamě a to ji po několika týdnech teprve samo začíná následovat.

vzdělávací program – foto archiv Projektu Tarsius

Během oněch pěti let jsme také velmi intenzívně předávali informace o nártounech a ochraně přírody dál. Našimi vzdělávacími programy prošlo kolem 800 dětí, studentů a učitelů, což jak velmi doufáme, se projeví v ochraně přírody právě mladou nastupující generací.

Děkujeme všem, kdo nás během této doby podpořili a drželi nám palce. Je to náš společný úspěch“, uvedla na závěr Dr. Milada Řeháková za Projekt Tarsius.

 

Text: Milada Řeháková

Foto: Milada Řeháková a archiv Projektu Tarsius – 1 matka s mládětem ve volné přírodě (ilustrační foto), 2 – voliéra pro nártouny, 3 – vzdělávací program

 

 

 

 

 

Komentáře nejsou povoleny.