Nártoun filipínský (Tarsius syrichta)

Tento zajímavý tvor bývá často nazýván nejmenší opičkou světa. Pravdou však je, že není ani opička, ani nejmenší.

Morfologie

Velikostně se skutečně řadí mezi nejmenší primáty na světě (váží cca 110 – 140 gramů) ^2,4. České, latinské i anglické jméno dostali podle neobyčejně prodloužených nártů, zejména zánártních kostí. Paličkovitě rozšířené konce prstů umožňují nártounům lepší přichycení k podkladu, po kterém se pohybují. Celé tělo kromě poměrně dlouhého ocasu je pokryto hustou velmi jemnou srstí. Celkově pozoruhodný vzhled je dán oproti trupu neúměrně velkou hlavou, které dominují obrovské oči. Ty jsou nepohyblivě umístěny v očnici, zabírají skoro celý obličej a dohromady váží více než celý mozek tohoto živočicha. Tak velké oči jsou nezbytné při jejich nočním způsobu života. Dokonalý zrak je pro ně extrémně důležitý, ale na rozdíl od nočních poloopic nártouni nemají tapetum lucidum (odrazovou vrstvu za sítnicí oka pro lepší vidění). Neobvykle pohyblivá krční páteř nártounům umožňuje při sledování kořisti otáčet hlavu o 180° na každou stranu, aniž by pohnuli tělem.

Ekologie a chování

Nártouni jsou noční primáti specializovaní na lov hmyzu, svou kořist loví skokem. Jsou jedinými striktně masožravými primáty. Živí se převážně hmyzem, ale mohou pozřít i pavouky, korýše a drobné obratlovce, např. ještěrky. Hlavními predátory jsou kromě člověka domácí kočky, cibetky, dravci nebo hadi.

Nártouni jsou aktivní od soumraku do svítání, před den spí schovaní v podrostu 1-2 m nad zemí. Pohybují se skokem v nízkém keřovém patře. Sociální sýstém nártounů je poměrně proměnlivý od monogamních párů až po rodinné skupiny se společnou péčí o mláďata. Vzhledem k nočnímu způsobu života je pro nártouny nejdůležitější olfaktorická (pachová) a akustická (zvuková) komunikace. Nártouni pravidelně značkují území svého domovského okrsku a pravidelně při svítání a soumraku vokalizují. Právě sociální uspořádání a akustická komunikace budou předmětem našeho výzkumu. Obývají nejrůznější typy prostředí – primární a sekundární lesy i křoviny, mangrovy i pobřežní oblasti, kde jsou porosty stromů a keřů s menším průměrem větví, které nártouni upřednostňují. V místech jejich výskytu chybí pouze v oblastech s vyšší hustotou lidské populace a intenzivním zemědělstvím ^2,4, proto je jejich výskyt v přírodě čím dál vzácnější.

Systematika

Nártouni tvoří systematicky samostatnou linii mezi poloopicemi a opicemi. V současné době je rozlišováno devět druhů nártounů, kteří obývají ostrovy Jihovýchodní Asie – Sulawesi, Sundy a Filipíny. V Indonésii žije osm druhů nártounů – Tarsius bancanus (Horsfield 1821), Tarsius dianae (Niemitz et al. 1991), Tarsius pelengensis (Sody 1949), Tarsius pumilus (Miller & Hollister 1921), Tarsius sangirensis (Meyer 1897), Tarsius spectrum (Erxleben 1777), Tarsius lariang (Merker & Groves 2006) a nově popsaný Tarsius tumpara (Shekelle et al. 2008).

Na Filipínách se vyskytuje pouze jediný druh Tarsius syrichta (Linnaeus 1758). V oblasti Filipín byly popsány tři poddruhy nártounů. Všechny poddruhy obývají ostrovy, které se řadily k pleistocénnímu ostrovu Velké Mindanao. Tarsius syrichta syrichta (Linnaeus 1758) žije na ostrově Samar a Leyte, Tarsius syrichta carbonarius (Heude 1899) na ostrově Mindanao, Tarsius syrichta fraterculus (Miller 1910) na ostrově Bohol. Populace nártounů filipínských se vyskytují také na dalších ostrovech – Basilan, Dinagat a Siargao. Tyto populace jsou však naprosto neprozkoumané a podle některých odhadů je možné, že by mohly být řazeny k samostatným poddruhům ¹.

Současný stav populací a ochrana

Největší hrozbou pro populace nártounů a celou biodiverzitu Filipín a tamní ekosystémy je těžba dřeva a nerostných surovin a přeměna původního lesa v zemědělskou krajinu. Kromě likvidace přirozeného prostředí ohrožují lidé nártouny přímo. Nártouny, kteří se často vydávají na lov hmyzu právě do zemědělské krajiny, vybíjejí, protože je mylně považují za škodnou. Významné ohrožení představuje i lov pro černý trh s živými zvířaty a v neposlední řadě jsou nártouni používáni jako atrakce pro turisty, kdy jsou drženi v malých klecích a nevyhovujících podmínkách. Se vzrůstajícím přílivem turistů významně vzrostl také počet nártounů odchycených z volné přírody za těmito účely. Takto můžete nártouny spatřit v jedné z nejvýznamnějších turistických destinací ostrova Bohol, v Lobocu, kde poskytují podívanou na tyto atraktivní primáty soukromí chovatelé, aby nalákali turisty na vyhledávanou projížďku po řece. Zvířata jsou majetkem soukromých chovatelů, kteří dostali povolení držení určitého počtu zvířat. Podmínky, ve kterých jsou zvířata chována, jsou však naprosto nevyhovující. Vystresovaní nártouni jsou drženi na malém prostoru a návštěvníkům je dovoleno je krmit, sahat na ně a dokonce je brát do ruky – to vše během dne, kdy v přirozeném prostředí nártouni spí. V takových podmínkách zvířata nevydrží déle než několik týdnů či měsíců. Zcela jiné podmínky nártounům i návštěvníkům nabízí ochranářské centrum nadace The Philipine Tarsier Foundation v Corelle na ostrově Bohol.

Podle Červené knihy IUCN ³ byli nártouni filipínští po osmi letech přeřazeni z kategorie „Data Deficient“ (=nedostatečné údaje) do kategorie „Near Threatened“ (=téměř ohrožený). Početnost populace nártounů filipínských stále klesá, přičemž největší hrozbou je úbytek přirozeného prostředí a také lov pro ilegální obchod se zvířaty. V oblasti rezervace na ostrově Bohol nedávno probíhalo mapování tamní populace (B. Aure, C. Escabi, and V. Cerna). Podle prohlášení z roku 1997 (Presidental Proclamation 1030) je nártoun filipínský (Tarsius syrichta) označen jako zvláště chráněný živočišný druh Filipín. Jejich osud tedy nyní závisí na ochranářských aktivitách a vzdělávání místních obyvatel. Je nezbytný také detailní výzkum, který by pomohl získat chybějící informace o tomto druhu.

Díky jejich noční aktivitě, schopnosti rychle se pohybovat v hustém porostu a chybějícímu tapetu lucidu je sledování nártounů pro výzkum v jejich přirozeném prostředí velmi náročné. Obecně se výzkumu nártounů filipínských (T. syrichta) věnovalo jen nepoměrně malé množství studií, proto jsou informace nejen o jejich chování, ale i o jejich počtu a výskytu téměř nedostupné.

Citace

¹ Brandon-Jones, D., Eudey, A.A., Geissmann, T., Groves, C.P., Melnick, D.J., Morales, J.C., Shekelle, M. & Stewart, C.B. 2004. Asian primate classification. International Journal of Primatology 25, 97-164
² Dagosto, M., Gebo, D.L. & Dolino, C. 2001. Positional behavior and social organization of the Philippine tarsier (Tarsius syrichta). Primates 42, 233-243.
³ Arboleda, I. 2008. Tarsius syrichta. In: IUCN 2008. 2008 IUCN Red List of Threatened Species.
⁴ Neri-Arboleda, I., Stott, P. & Arboleda, N.P. 2002. Home ranges, spatial movements and habitat associations of the Philippine tarsier (Tarsius syrichta) in Corella, Bohol. Journal of Zoology 257, 387-402.