Výzkum a ochrana nártouna filipínského

Stručná charakteristika projektu

V rámci projektu se zaměřujeme na ochranu ohroženého druhu primáta nártouna filipínského (Tarsius syrichta) in-situ, tedy v místě jeho přirozeného výskytu. Filipíny patří mezi světová ohniska biodiverzity (biodiversity hotspots) s vysokým stupněm ohrožení, kam by měly být v současnosti soustředěny ochranářské aktivity. Nártoun filipínský je v nebezpečí zejména kvůli úbytku přirozeného prostředí na Filipínách ale také kvůli přímému ohrožení ze strany člověka 1,2,5.

Nártoun filipínský Projekt si klade za cíl propojit rozšíření praktických ochranářských aktivit, osvětovou a vzdělávací stránku a také odborný výzkum, který přispěje k získání chybějících informací o tomto zajímavém a dosud málo prostudovaném druhu. In-situ projekt probíhá na ostrově Bohol, kde jsme se v letech 2009 – 2010 věnovali telemetrickému sledování nártounů. Osvětová činnost probíhá ve spolupráci s místními partnery. Cílovou skupinou jsou místní obyvatelé, domácí i zahraniční návštěvníci Boholu, ale nejvíce se zaměřujeme na školní kolektivy, což má největší význam pro budoucí přežití nejen nártounů ale i ostatních druhů filipínské fauny. Součástí projektu jsou také vzdělávací akce určené české veřejnost zaměřené na nártouny a ostatní filipínské druhy.

Cíle projektu

Cílem tohoto projektu je podílet se na ochraně nártounů filipínských (Tarsius syrichta) in-situ, tedy v místě jejich přirozeného výskytu. Projekt se skládá z několika částí. Jde nám o propojení rozšíření praktických ochranářských aktivit, osvětové a vzdělávací stránky a také výzkumu na odborné úrovni, který přispěje k získání chybějících informací o tomto zajímavém a ohroženém druhu.

1. Výzkum chování nártounů

Nártounům filipínským se věnovalo doposud jen několik málo studií 3,4,6,7. V porovnání s indonéskými druhy nártounů máme jen velmi málo znalostí o tomto druhu. Součástí předkládaného projektu proto je radio-telemetrický výzkum zaměřený na biologii nártounů filipínských. Naše studie uskutečněná během dvouletého období a poskytne důležité informace o sociálním chování, komunikaci, reprodukci a domovských okrscích (home-range), které přispějí nejen k rozšíření znalostí o tomto drobném nočním primátu, ale v neposlední řadě mohou také mít praktický dopad na jeho ochranu.

2. Ochranářská a osvětová činnost na Filipínách

V rámci tohoto projektu se zaměřujeme zejména na podporu a rozšíření vzdělávacích aktivit našich místních partnerů. Cílovou skupinou jsou místní i zahraniční návštěvníci. Nejvíce se zaměřujeme na školní kolektivy, jejichž vzdělávání bude mít zdaleka největší dopad pro budoucí ochranu tohoto i ostatních druhu filipínské fauny. Provádíme monitoring situace nártounů chovaných v lidské péči a také rozvoj udržitelného ekoturismu.

Cílem je tedy zejména:

  • školení místních pracovníků a výchova nových ochránců přírody, kteří se budu podílet na ochraně nártounů a vzdělávacích aktivitách pro veřejnost a školy
  • výroba kvalitních informačních panelů v místním i anglickém jazyce pro návštěvníky oblastí s výskytem nártounů
  • organizace přednášek a příprava didaktických materiálů v místním jazyce pro širokou veřejnost s důrazem na školní kolektivy
  • výroba propagačních letáků v místním i anglickém jazyce, které budou k dispozici pro místní i zahraniční návštěvníky
  • zapojení do problematiky nártounů chovaných v lidské péči
  • podpora ekoturismu.

3. Informování české veřejnosti o nártounech filipínských a probíhajících aktivitách

V rámci informování a vzdělávání české veřejnosti zorganizujeme následující aktivity zaměřené nejen na nártouny, ale také na další ohrožené druhy filipínské fauny.

  • na webových stránkách projektu budou pravidelně zveřejňovány informace o probíhajících činnostech, fotografie a také videonahrávky
  • přednášky pro odbornou i širokou veřejnost
  • publikace
  • reportáže
  • výroba propagačních letáků
  • výroba a prodej propagačních předmětů (plakáty, pohlednice, trička atd.), které pomohou zdůraznit nezbytnost ochrany nártounů a zároveň získat doplňkové finance.

Časový plán a lokalita

Co projektu předcházelo

Samotný nápad realizovat představovaný projekt se zrodil již v roce 2007. V lednu 2007 podnikli dva čeští zoologové RNDr. Milada Petrů (Zoo Děčín, Univerzita Karlova) a Mgr. Richard Policht (Univerzita Karlova) dvouměsíční expedici na Filipíny.

Účelem expedice bylo studium akustické komunikace endemických druhů ptáků filipínského souostroví, kromě toho seznámení se s ochranářskými projekty různých místních organizací a možnostmi dalšího zoologického výzkumu. Během pobytu se nám podařilo navštívit několik velice zajímavých oblastí na ostrovech Luzon, Palawan, Cebu, Bohol, Negros a Panay. Seznámili jsme se zde s místními přírodními podmínkami. Také jsme měli možnost navštívit několik ochranářských organizací ale také akademických pracovišť a seznámit se s probíhajícími či plánovanými výzkumnými a ochranářskými projekty. Díky tomu se podařilo navázat spoustu cenných kontaktů s místními odborníky.

Již dlouho před návštěvou ostrova Bohol se zrodila myšlenka zapojit se ochrany nártounů filipínských, která se jen podpořila po návštěvě lokality v Corelle, ale také v Lobocu.

Během pobytu v roce 2007 se podařilo nasbírat a analyzovat cenná data o vokalizaci endemických druhů zoborožců. Výsledky byly prezentovány na několika odborných konferencích a sepsány v podobě vědecké publikace8.

Mapa lokality

2009

V březnu-červenci 2009 se uskutečnila první terénní fáze projektu Tarsius, kdy jsme označili a sledovali tři samce a dvě samice a o průběhu projektu vás pravidelně informovali na našich stránkách. Tato část probíhala v rezervaci Philippine Tarsier and Wildlife Sanctuary v blízkosti města Corella v jihozápadní části ostrova Bohol.

Po návratu do Čech jsme se věnovali zpracování a prezentaci výsledků a průběhu projektu a také přípravě akcí pro českou veřejnost, v čemž dále pokračujeme.

2010

Další terénní práce probíhala od ledna do prosince 2010, tentokrát v blízkosti města Bilar. Zajímá nás srovnání výsledků získaných v Corelle a zde v Bilaru, kde doposud žádná studie tohoto směru prováděna nebyla. I nadále jsme působili v rámci osvěty, což je v této oblasti obzvlášť důležité. Aktivně jsme se zapojili do problematiky nártounů chovaných v zajetí a zlepšení jejich podmínek.

2011

Jsme zpátky doma z terénu. Nyní probíhá zpracování a implementace výsledků získaných během výzkumu. Pokračujeme ve vzdělávání ve spolupráci s našimi místními partnery na Filipínách i v České Republice. Jsme i nadále zapojeni do problematiky chovu nártounů v zajetí.

Novinky z terénu a o dalším průběhu projektu stejně tak jako o připravovaných akcích najdete na těchto stránkách.

Citace

1 Aure B. & Escabi C. 2005. Tarsier talk: Tarsiers, hunters, and ecoturism in Corella, Bohol. Philippine Qurterly of Culture and Society. 33, 76-99.
2 Caňete A. 2003. How does species endangerment begin? Tarsier Conservation, eco-tourism and farmers in two towns in the province of Bohol, Philippines. Philippine Qurterly of Culture and Society. 31, 182-206
3 Dagosto, M. & Gebo, D.L. 1997. A preliminary study of the Philippine tarsier (Tarsius syrichta) in Leyte. American journal of physical anthropology 73.
4 Dagosto, M., Gebo, D.L. & Dolino, C. 2001. Positional behavior and social organization of the Philippine tarsier (Tarsius syrichta). Primates 42, 233-243.
5 Arboleda, I. 2008. Tarsius syrichta. In: IUCN 2008. 2008 IUCN Red List of Threatened Species.
6 Jachowski, D.S. & Pizzaras, C. 2005. Introducing an innovative semi-captive environment for the Philippine tarsier (Tarsius syrichta). Zoo Biology 24, 101-109.
7 Neri-Arboleda, I., Stott, P. & Arboleda, N.P. 2002. Home ranges, spatial movements and habitat associations of the Philippine tarsier (Tarsius syrichta) in Corella, Bohol. Journal of Zoology 257, 387-402.
8 Policht R., Petrů M., Lastimoza L. and Suarez L. (2008) Potential for the use of vocal individuality as a conservation research tool in two threatened Philippine hornbill species, the Visayan Hornbill and the Rufous-headed Hornbill. Bird Conservation International, 19, 83-97.