Studium sociálního chování a komunikace nártouna filipínského (Tarsius syrichta) s použitím radio-telemetrie a bioakustických metod

Úvod do problematiky

Nártouni jsou drobní primáti žijící v Jihovýchodní Asii. Na Filipínách se vyskytuje pouze jediný druh – nártoun filipínský (Tarsius syrichta)¹.

Socialita

Jako noční, skrytě žijící primáti byli nártouni dlouho považování za asociální. Avšak četné studie indonéských druhů ukázaly, že existuje značná variabilita v sociálních systémech těchto primátů. Nejvíce společenští jsou Tarsius spectrum, kteří spí v rodinných skupinkách a také během noci tráví více času pohromadě. Dokonce u nich byla zaznamenána společná péče o mláďata. Jejich sociální systém bývá od monogamních párů po polygynní skupinky ^7,9,10. Podobný systém byl zaznamenán i u Tarsius dianae ¹¹. Naproti tomu další indonéský druh Tarsius bancanus je solitérní během noci a denního odpočinku. Sociální systém je popisován buď jako monogamní nebo tzv. noyau, kde domovské okrsky (home-range) samců překrývají několik okrsků samic ^14,19.

Nártoun filipínský (Tarsius syrichta) je považován za solitérní druh, kde jedinci spí o samotě a domovské okrsky samců překrývají několik domovských okrsků samic ^2,3,13. Ovšem výzkumu sociality nártounů filipínských se věnovalo doposud jen málo studií a závěry jsou vyvozovány pouze na základě pozorování spících jedinců či překryvu home-range. Detailně dosud sociální chování tohoto druhu studováno nebylo. Nutno podotknout, že nártouni jsou vzhledem ke skrytému způsobu života a chybějící odrazové vrstvě za sítnicí (tapetum lucidum) velmi obtížně pozorovatelní a také metodické chyby mohou za nedostatečné údaje o sociálním chování těchto primátů ^4,9.

Komunikace

Hlasová a pachová komunikace jsou u nártounů hlavním způsobem dorozumívání. Nejnápadnější jsou hlasitá volání (loud calls) vydávaná při svítání a soumraku. Hlasitá volání byla sledována u indonéských druhů, byly popsány jejich spektrogramy, mezipohlavní variabilita a také geografická variabilita, která může velmi pomoci určování jednotlivých druhů ^{6,10,12,13,15,16}.

U mnoha druhů primátů byly popsány individuální rozdíly v hlasitých voláních ^17,18, které umožňují vzájemné rozpoznávání jedinců a mohou ovlivňovat i výběr partnera. U nártounů, kde hlasová komunikace je nad míru důležitá, dosud individuální rozdíly studovány nebyly.

U nártounů filipínských nebyl dosud detailně studován žádný aspekt jejich hlasové komunikace.

Vývoj mláděte a mateřská péče

Nártouni rodí extrémně velké mládě jednou ročně. Mládě váží až třetinu hmotnosti matky, proto ho matka odkládá a často se k němu vrací ^5,8,10,13. Detailní informace o vývoji mláďat a mateřské péči u nártounů filipínských chybějí.

Přestože v posledních letech vzrůstá počet studií zaměřených na nártouny, jedná se většinou o indonéské druhy a detailnější informace o nártounech filipínských doposud chybějí. Dlouhodobá studie zaměřená na sociální chování a domovské okrsky nám pomůže charakterizovat jejich sociální systém. Bioakustické metody umožní hlubší porozumění jejich hlasové komunikaci. Naše studie přispěje k rozšíření znalostí o nártounech filipínských, což bude využito také pro ochranu tohoto druhu.

Cíle výzkumu

Náš projekt je první dlouhodobou studií zaměřenou na nártouna filipínského (Tarsius syrichta). Zaměříme se na studium sociality a komunikace populace Tarsius syrichta fraterculus na ostrově Bohol. Cíle bude dosaženo třemi způsoby:

1. Studium domovských okrsků

Během tří čtyřměsíčních period v období tří let budeme sbírat data o velikosti a případných sezónních změnách domovských okrsků jednotlivých označených jedinců.
Zaměříme se na:
a) socialitu – zda jsou striktně solitérní či se vyskytují alespoň občas v blízkosti jiných jedinců.
b) pářící systém – zda jsou polygynní, mají noyau systém či u nich existují párové vazby

2. Studium komunikace

Během výzkumu budeme sbírat data o:
a) sociálních interakcích
b) hlasové komunikaci – zaměříme se zejména na hlasový repertoár a na analýzu hlasitých volání – jejich charakteristiku, sezónní změny a variabilitu mezi pohlavími či jedinci

3. Studium mateřské péče

Pokusíme se nasbírat základní data o reprodukci nártounů, vývoji mláděte a mateřské péči.

Metodika

Sběr a analýza dat

Sledování zvířat probíhá za použití radio-telemetrie. V průběhu prvního roku bylo označeno pět zvířat (samců i samic), která byla sledována po dobu několika měsíců. V následujících letech plánujeme označit vysílačkami až deset jedinců. Zvířata jsou sledována pokud možno každý den od soumraku do svítání, během noci monitorujeme jejich pohyb a chování.

Současně jsou nahrávána data pro studium akustické komunikace.

Malá mláďata nemohou být označena vysílačkami, proto budou sledována v blízkosti ovysílačkované matky a detailně zaznamenávány jejich vzájemné interakce.

Zvířata označujeme vysílačkami dodávané Biotrack Limited (UK). Pro nahrávání vokalizace používáme směrový mikrofon Sennheiser ME 66 a rekordér Olympus LS-10.

Data budou následně analyzována pomocí programů ArcView a Ranges VI (Kenward), bioakustická data pomocí Avisoft (Avisoft-SASLab Pro Software).

Časový plán projektu a lokalita

Harmonogram je popsán v sekci Projekt

Výzkumný tým

Informace o našem týmu naleznete v sekci O nás

Citace

¹ Brandon-Jones, D., Eudey, A.A., Geissmann, T., Groves, C.P., Melnick, D.J., Morales, J.C., Shekelle, M. & Stewart, C.B. 2004. Asian primate classification. International Journal of Primatology 25, 97-164.
² Dagosto, M. & Gebo, D.L. 1997. A preliminary study of the Philippine tarsier (Tarsius syrichta) in Leyte. American journal of physical anthropology 73.
³ Dagosto, M., Gebo, D.L. & Dolino, C. 2001. Positional behavior and social organization of the Philippine tarsier (Tarsius syrichta). Primates 42, 233-243.
⁴ Fleagle, J. 1998. Primate adaptation and evolution. New York: Academic Press.
⁵ Gursky, S. 1994. Infant care in the spectral tarsier, Tarsius spectrum: a prliminary analysis. International Journal of Primatology 15, 843-853.
⁶ Gursky, S. 2000. Sociality in the spectral tarsier, Tarsius spectrum. American Journal of Primatology 51, 89-101.
⁷ Gursky, S. 2002. Determinants of gregariousness in the spectral tarsier (Prosimian: Tarsius spectrum). Journal of Zoology 256, 401-410.
⁸ Gursky, S. 2002. The behavioral ecology of the spectral tarsier, Tarsius spectrum. Evolutionary Anthropology 11, 226-234.
⁹ Gursky, S. 2005. Associations between adult spectral tarsiers. American Journal of Physical Anthropology 128, 74-83.
¹⁰ MacKinnon, J.R. & MacKinnon, K.S. 1980. The behaviour of wild spectral tarsier. International Journal of Primatology 1, 361-379.
¹¹ Merker, S. 2006. Habitat-specific ranging patterns of Dian´s tarsiers (Tarsius dianae) as revealed by radiotracking. American Journal of Primatology 68, 111-125.
¹² Merker, S. & Groves, C.P. 2006. Tarsius lariang: a new primate species from western central Sulawesi. International Journal of Primatology 27, 465-485.
¹³ Neri-Arboleda, I., Stott, P. & Arboleda, N.P. 2002. Home ranges, spatial movements and habitat associations of the Philippine tarsier (Tarsius syrichta) in Corella, Bohol. Journal of Zoology 257, 387-402.
¹⁴ Niemitz, C. 1984. The biology of tarsiers. Stuttgart: Gustav Fischer.
¹⁵ Niemitz, C., Nietsch, A., Warter, S. & Rumpler, Y. 1991. Tarsius dianae – a new primate species from central Sulawesi (Indonesia). Folia Primatologica 56, 105-&.
¹⁶ Nietsch, A. 1999. Duet Vocalizations among different populations of Sulawesi tarsiers. International Journal of Primatology 20, 567-583.
¹⁷ Snowdon, C.T. & Cleveland, J. 1980. Individual recognition of contact calls by pygmy marmosets. Animal Behaviour 28, 717-727.
¹⁸ Wich, S.A., Koski, S., De Vries, H. & Van Schaik, C.P. 2003. Individual and contextual variation in Thomas langur male loud calls. Ethology 109, 1-13.
¹⁹ Yustian, I. 2007. Ecology and conservation status of Tarsius bancanus saltator on belitung. Göttingen: Cuvillier Verlag.